to Honza: Odsireni elekraren je sice fajn, ale to ze zplodin odebira oxidy siry a ne oxidy uhliku (v kouri je pritom SO2 minoritni podil oproti CO2). Jako sklenikovy plyn je uvaden prave CO2. Z toho duvodu bych se neodvazoval soudit, jestli je ekologictejsi trolejbus anebo CNG autobus. Do ekologiocnosti dane veci je treba potreba zapocitat i dalsi dopady - vystavba jedne cerpaci CNG stanice zatizi prostredi mene, nez vyroba a prevoz desitek kilometru vedeni a stovek sloupu, nemluve o trafostanicich a dalsich technologiich potrebnych pro provoz trojebusovych linek. Podle meho nazoru to bude s ekologicnosti vicemene nastejno a pak proti trolejbusum mluvi vyssi naklady na provoz - uz jen nutnost vystavby, udzby a obsluhy "dratu", bez kterych je to nepouzitelne vozidlo....
To máte pravdu, ale elektrárny dnes mají odsíření a o tepelných elektrárnách se nemluví jako o ekologicky čisté výrobě elektřiny. Ale o autobusech CNG se bohužel v rámci reklamy mluví jako o ekologických autobusech a přitom to není pravda. Ty CNG autobusy, co jezdí v Pardubicích, jsou samozřejmě více ekologické než ty klasické naftové. Ale rozhodně jsou méně ekologištější než trolejbusy. Trolejbusy na celé čáře vítězí. Prtoo je mi líto, když dopravní podnik dnes propaguje nějaké CNG autobusy.
to Honza: Kdyz ony ty trolejbusy potrebuji elektrinu...a vetsina elektriny se v CR vyrabi v tepelnych elektrarnach, ktere spaluji uhli a produkuji oxid uhlicity take. Takze to mate z deste pod okap.
To o těch autobusech na CNG nebo vlastně LPG je smutná zpráva... Ono totiž tyto autobusy nemají s ekologií nic společného. Vypouštějí totiž oxidy uhlíku. Příznivější zpráva by byla, kdyby DPmP koupil nové trolejbusy.
20:00 - Manželské etudy: Mirka a Antonín - V unikátním cyklu zachytila dokumentaristka Helena Třeštíková prvních šest let společného života (1980-1986) šesti manželských párů, čb.
23:00 - Sexy tým - Komedie USA (2005). Bývalá hvězda Billy Cole se topí v dluzích, ale pak ho napadne geniální plán. Dát dohromady volejbalové družstvo ze samých striptérek. Úspěch u mužů je zaručen, ale dívky chtějí ča
22:55 - Bravados - Western USA (1958). Jim Douglas nemilosrdně pronásleduje čtyři muže, kteří jsou zodpovědní za krutou smrt jeho mladé ženy. (94 min)
Rozhlas tipy
20:05 - RozHraní - Magazín zajímavostí o rozhlase a lidech v něm. Repríza z 28. 7.
20:00 - HRA PRO TENTO VEČER - Přemysl Rut: Konec dobrý, všechno špatně Dramaturg Martin Velíšek. Hudba Petr Mandel. Režie Hana Kofránková. Osoby a obsazení: Zlatko Januš (Viktor Preiss), Regina Janušová, jeho choť (Taťjana Medvecká), Milan, jejich syn (Jan Konečný), Fortunát Auf, myslitel (Jiří Lábus) a muž (Pavel Pípal). Natočeno v roce 2009 (51 min).
10:06 - Host Radiožurnálu - Petr Jákl - producent a režisér
RAK:
Noční paprsky pondělní Úplňkové Luny ve Vodnáři osvítí vše, co jste zametali pod koberec, co jste v partnerství skrývali. Obrat u mnohých nastane ve všem, co se týká majetku a společných financí, daní. Byť se bude jednat o bolestivé řešení, nic neodkládejte, jinak za několik dnů u vašich dveří může zaťukat exekutor ! Druhou oblastí je sex, váš intimní život. Možná že si v první polovině týdne budete muset nejednou vyslechnout, že myslíte pouze na svoje uspokojení. V druhé polovině týdne zažijí horké chvilky ti z vás, kteří přehlíželi na domácí půdě dlouhodoběji nutnost oprav, nebo o své bydlení řádně nepečovali. Situace se vám vymkne kontrole, a není vyloučeno, že na nějakou dobu budete nuceni díky neodkladným opravám změnit bydlení. Pokud máte byt v pronájmu, majitel vás může zaskočit informací, že vám neprodlouží smlouvu, a vy budete muset trávit víkend obstaráváním nového bydlení, abyste dodrželi termín k vyklizení. Velmi opatrně od pátku až do neděle zacházejte s otevřeným ohněm !
O Velké pardubické již toho bylo napsáno mnoho, ale již není známo mnoho věcí o tzv. parforsních honech,
které zaplňovaly kulturní a společenský život v Pardubicích daleko dříve. V první polovině 19. století byly Pardubice
malé nevýznamné městečko, k jehož rušnému společenskému životu přispívala snad jen pardubická jízdní vojenská
posádka. Roku 1837 přišel do Pardubic plukovník František kníže Liechtenstein, který se usadil v rozsáhlém dvoře na Zeleném
předměstí. Roku 1841 se oženil s hraběnkou Julií Potockou. Aby se jeho choť nenudila, uspořádal kníže Liechtenstein 15.
září 1841 parforsní hon na jelena. Spolu s plukovníkem Clam-Gallasem a knížetem Auersperkem ze Slatiňan položili základ
Pardubické parforsní společnosti. Štvanice se konaly od začátku října do vánoc čtyřikrát v týdnu za smečkou na jelena a jednou
na zajíce. K prvním honům se používalo 36 psů a 140 koní. Při honu byl jelen dostižen, nikoliv zraněn či zabit. Parforsní jeleni byli chováni
ve zvláštní oboře ve Slatiňanech. Tato zábava vzbuzovala v Pardubicích vzrušení a údiv, ale vedla také ke zdražení potravin,
zboží a bytů. Na druhou stranu do města putovalo více peněz od účastníků honů. Některé hostince ve městě se záhy změnily
v nákladné hotely po vzoru lázeňských míst. Mnozí šlechtici si ve městě zakoupili domy, jako např. hrabě Kinský či Furstenberg. A
jelikož kvalita cest v té době nebyla valná, mnozí zde bydleli po celou dobu honů. Během honů byly také často způsobeny škody na majetku, ale i
na to parforsní společnost pamatovala. Byl vypracován zvláštní formulář, podle kterého byly vypláceny polní škody. Do
určitého pardubického hostince byli sezváni všichni poškození a na místě jim byla částka vyplacena. Díky bouřlivým
revolučním událostem se hony v letech 1848 - 49 nekonaly. Také roku 1866 v důsledku pruské okupace se hony nekonaly. V té
době byl vůdčí osobností honební společnosti princ Egon Thurn-Taxis. Jezdci používali jako výstroj červené kabáty s modrým
sametovým límcem s knoflíky ze žlutého kovu s monogramem P.H.C. značící "Pardubitzer Hunting-Club" (Pardubický
honební spolek). Roku 1874 se pardubických honů zúčastnil i císař s císařovnou a pobyli v Pardubicích několik dní.
V témže roce vznikla také Velká pardubická. Z úspěšných koní, kteří doběhli dne 5. listopadu 1874 do cíle velké, byli také
tři koně, kteří se pravidelně zúčastňovali pardubických parforsních honů. V roce 1876 se parforsní hony, stejně tak jako
Velká pardubická pro velké mrazy nekonaly. Od roku 1898 se mohlo zúčastnit jednoho honu až 15 vojenských důstojníků.
Povětšinou to byli důstojníci z pardubické posádky. Den sv. Huberta byl v Pardubicích slaven. Hubertovský jelen dostal mašličku
na rohy, jezdci byli slavnostně oblečeni a večer byla v kasinu, které bylo také majetkem parforsní společnosti, pořádána
slavnostní hostina a tanec. Zvěř určená k honům byla uzařena v malé ohradě, která byla až do osmdesátých let 19. století
blízko akciového pivovaru. Od roku 1899 byla výše akcií upravena z 1000 korun na 1300 korun. Částka byla splatná k 1. lednu
a k 1. říjnu jednou polovinou a každý akcionář mohl používat pro hony jen tolik koní, kolik měl akcií. Z této částky byly
také hrazeny škody způsobené při honech. Dne 6. prosince 1913 byl uspořádán poslední parforsní hon parforsní společnosti,
který se uskutečnil poblíž Bohdanče. Díky první světové válce byl provoz honební společnosti zcela omezen. Jezdci i koně
byli povětšinou povolány do války. Rokem 1917 skončilo období pro placení akcií. Po válce již nebyla činnost parforsní společnosti
obnovena. Prázdné byty a kasino byly zabrány.
RAK: 
