Bude někdy zaveden ve vozech MHD v Pardubicích informační prvek tzv.teploměr,jako v Hradci,Praze a Brně a chytré elektronické zastávky,na solár.panely.
21:00 - Na cestě po Kérale - S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na festival zasvěcený bohu Šivovi, za indickou rychlovýrobou palmového vína a rybařením, ke kterému jsou zapotřebí alespoň čtyři muži
20:00 - Domina - TV film ČR (2010). Napínavý detektivní příběh o podivných profesních i milostných vztazích v jednom moravském městě. (103 min)
20:30 - Začalo to v Los Alamos (1/2) - Dokument USA. Dne 16. července 1945 byla v Novém Mexiku odpálena první atomová bomba na světě. V srpnu 1945 byly atomové zbraně použity dvakrát proti cílům v Japonsku. Pak už naštěstí nastalo „jen“ ob
20:00 - Nestyda - Komedie ČR (2008). Milovaný manžel, starostlivý otec a populární moderátor televizní předpovědi počasí Oskar drží v ruce všechny trumfy úspěšného muže. Na obzoru je ale průšvih v podobě dívky s dokona
20:00 - Něco jako láska - Romantická komedie USA (2005). Oliver a Emily se prvně potkali před sedmi lety a už tehdy si uvědomili, že se k sobě snad ani nemohou hodit méně. Osud je však svádí znovu a znovu dohromady – bohužel,
23:00 - Rozhledna - Thriller Kan. (2008). Studentka psychologie se v dětství stala obětí únosce. (91 min)
Rozhlas tipy
13:05 - Mikulášovy průšvihy - Humorný příběh pro děti podle knihy René Goscinnyho a Jean-Jacquese Sempého. Překlad Tamara Sýkorová. Dramatizace Tereza Semotamová. Dramaturgie Hana Hložková. Hudba Mario Buzzi. Režie Jakub Maceček. Osoby a obsazení: Mikuláš (Jan Sklenář), Viktorín (Tomáš Sýkora), Augustýn (Jiří Valůšek), Kryšpín (Zdeněk Trčálek), Fridolín (Jiří Hejcman), Celestýn (Miroslav Černý), Tatínek (Martin Sláma), Maminka (Dita Kaplanová), Bábinka (Eva Jelínková), Učitelka (Andrea Buršová), Dohlížitel (Miroslav Černý), Prodavač (Michal Bumbálek), Prodavačka a Cizí paní na trhu (Sylva Siničáková), Pan Durda (Michal Bumbálek) a Paní Durdová (Sylva Siničáková). Natočeno v Českém rozhlase Brno v roce 2011. (53 min)
20:00 - Milá paní Olgo Scheinpflugová... - 1 dopis - 2 hry Michal Haymann: Jediný tón Přeložil Evžen Turnovský. Hudba Miloslav Ducháč. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Roll.
Účinkují: Olga Scheinpflugová, Vladimír Hlavatý, Slávka Budínová, Jaromír Spal, Bohuš Záhorský a Felix Le Breux. Natočeno v roce 1967.
RAK:
Nepředvídatelně se budete chovat a jednat v první polovině týdne. Zvýší se totiž vaše potřeba něžných doteků, sexu, a mírně řečeno se z vás na několik dnů stane neřízená střela. Okolo pátku raději nesedejte do auta, a koukejte i při běžné chůzi kam šlapete, jinak se nedá vyloučit menší zranění. Lákat vás do své náruče může v druhé polovině týdne osůbka ve vyšším postavení, může to být váš šéf nebo nadřízená. Jen se snažte, aby to nevypadalo, že si kariéru budujete přes postel!
Tento osamělý vrch vévodící polabské rovině se vypíná do výše 305 m.n.m. Zůstává nejsvéráznějším památníkem
Pardubicka z doby třetihorní, kdy byl vytvořen výlevem čediče. Pojmenování hora dostala po blízké osadě, která byla pojmenována po
Kunatovi, jinak Konrádovi. Oblast byla v držbě rodu Slavníkovců. Poté Kunětická hora s okolím patřila pod Benediktiny z Opatovického kláštera. Klidný
život zde trval do roku 1420, kdy se rozšířilo husitské hnutí.
25. června 1420 se zde uskutečnil velký tábor lidu. Roku 1421 obsadil hrad Diviš
Bořek z Miletínka, kde se bránil proti husitům, kteří se obrátili proti němu. Později se dostává do přízně Zikmunda a stává se purkrabím hradu
Pražského a později koupil od Jana Hlaváče z Ronova i panství Pardubické. Po Divišově smrti získává hrad jeho bratr Vaněk z Miletínka.
Od roku 1450 spravuje hrad spolu s "Kunětickým zbožím" Jiří z Poděbrad. Po jeho smrti obdržel hrad Kunětická hora Jindřich Minsterberský.
Od roku 1491
jsou na kunětické hoře již Pernštejnové. Jelikož za své sídlo si Pernštejnové zvolili pardubický zámek, nespěchali příliš s přestavbou
opuštěného hradu Kunětická hora, která byla dokončena až roku 1509. pojetí tohoto hradu se blíží hradu Pernštejn. Architektonické tvary hradeb, palácové arkády a routové klenby ukazují na společného původce staveb kunětických i pardubických - mistra Paula.
Synové pana Viléma z Pernštejna byli odchováni renesanční dobou a tak pobývali na pohodlném pardubickém zámku
a Kunětické hoře ponechávali starší gotický ráz. Opuštěný hrad spravovala vláda místodržících. Od roku 1560, kdy Pernštejnové
odprodali nejen pardubické panství, ale i Kunětickou horu za 400 000 kop míšenských královské komoře, která se o hrad příliš nestarala.
Určitou
roli sehrála až za třicetileté války, kdy se zde uchýlil Fridrich Falcký. To se však stalo osudné pro samotný hrad,
který "vzali útokem" Švédové roku 1645. 17. listopadu téhož roku pak požár, který zde vzniknul z neznámé příčiny dokonal dílo zkázy a trosky
hradu zde stály bez jakékoliv ochrany déle než 200 let.
Od roku 1863, kdy se z hory kunětické začal těžit kámen se začaly rozpadat i poslední ještě
alespoň trochu zachovalé zbytky hradu. A tak se do propadliště lomu zřítila západní hradba s rondelem a později i vzácný routový strop
rytířské síně. Od roku 1920 získává hrad i s lomem Musejní spolek. Těžba byla zastavena a započalo schánění prostředků na rekonstrukci.
Od té doby se pomalu rekonstruují některé části zbylého hradu vlastně dodnes. Dnes je hrad přístupný veřejnosti. A výhled odsud stojí opravdu za to, protože
tento osamělý vrch v rozlehlé Polabské rovině skýtá překrásný výhled za příznivé viditelnosti
na Krkonoše se Sněžkou, na Orlické hory s Kralickým Sněžníkem, na Českomoravskou vysočinu a třeba i nazříceninu Vysokou u
Kutné Hory.
Nepropásněte
8. 2.
Klub přátel Pardubicka pořádá ve středu 8. února další pokračování z cyklu Hovory o Pardubicku. Tentokrát se bude jednat o pokračování videokroniky města z roku 1997. Přijďte si zavzpomínat na to, čím žily Pardubice před patnácti lety. Ať to již byly povodně nejen na Pardubicku nebo otevření kostela sv. Bartoloměje po rekonstrukci.
Projekce druhé části videokroniky města roku 1997 se koná od 17 hodin v zasedací místnosti v prvním patře bývalého okresního úřadu na náměstí Republiky. Zvána je široká veřejnost, vstup je zdarma.
RAK: 
život zde trval do roku 1420, kdy se rozšířilo husitské hnutí.
odprodali nejen pardubické panství, ale i Kunětickou horu za 400 000 kop míšenských královské komoře, která se o hrad příliš nestarala. 
