Do 20. století vstoupily Pardubice zcela nezapomenutelnou událostí. Byla jí Východočeská výstava průmyslu, zemědělství, národopisu a umění 1903. Tehdy to byla jedna z největších akcí výstavnictví Českého království uskutečněná mimo Prahu. Celé výstaviště bylo postaveno na Olšinkách. V místech, kde se dnes nachází Matiční jezero, bylo dříve koryto Chrudimky. A naopak v místech dnešního koryta Chrudimky a v prostranství Na Olšinkách bylo rozsáhlé výstaviště. Během dvou měsíců výstava zaujala více jak 200 tisíc návštěvníků. Celý areál měl přibližně 80 objektů, ale vystavovalo se také v okolních školách. Celá akce začala v pátek 24. července 1903 večer průvodem hudby. V sobotu brzy ráno byli vítáni hosté a návštěvníci u vlaků z Vídně, Prahy, Hradce Králové i Chrudimi. Slavnostní uvítání se mělo konat na radnici, ale pro obrovský počet čestných hostí se uvítání nakonec uskutečnilo na náměstí. Velkolepou událostí byly tzv. Pernštýnské slavnosti, spojené s mohutným průvodem a rytířskými hrami. Na hlavním průmyslovém paláci byly k vidění přístroje a nástroje od 110-ti firem z celých Čech. Kromě toho zde byly šperky, kachlová kamna, několik ložnic a kredencí, textil a oděvy. V dalším pavilonu pak byly k vidění velocipedy, automobily, dostavníky a kočáry. Jinde zase nechyběla vizovická slivovice. K vidění zde byly i stroje na výrobu ledu, cihelna, nebo světlomet pro orání v noci. Vlastní pavilon zde měly i Pardubice. Na návštěvníky zde čekal model nové radnice nebo Alšův návrh výzdoby Zelené brány. Samostatnou částí byla výstava umělecká, představující díla malířů a sochařů východních Čech. Vyhledávaným místem byla i tzv. Aréna, což bylo místo pro konání divadel, koncertů a nejrůznějších kulturních akcí, včetně večerů České filharmonie. Nechyběl zde ani sportovní pavilon. Pro žíznivé se na výstavě čepovalo hned sedm druhů piv, z nichž největší zájem byl o Plzeňské či Smíchovské. Pardubická piva zde zastupovaly dva pivovary: akciový a zámecký. Další atrakcí, která zaujala mnohé návštěvníky byla premiéra předchůdce dnešního trolejbusu. Velkou mimořádností celé výstavy bylo elektrické osvětlení. Záplava girland barevných žárovek, lemující obrysy pavilónů i stromů přinášela téměř pohádkové efekty. Po skončení výstavy bylo však veškeré osvětlení demontováno a město se opět ponořilo do tmy. Východočeská výstava skončila právě na sv. Václava 28. září 1903. Pavilony byly brzy zbourány a odvezeny. Hned druhý den zmizely krásné barevné koberce záhonů a za sedm let zmizela velká část areálu v novém korytě Chrudimky. Tak skončila Východočeská výstava 1903, legenda, na kterou se dlouho vzpomínalo.